Výstavu celosvětově organizuje TIFF pod kurátorským vedením Pierse Handlinga a Noaha Cowana.

Úvod producentů Art Movementu, Kateřiny Riley a Markéty Matouškové

V roce 2011 jsme se zasnily, že by bylo skvělé shlédnout mezinárodní filmové výstavní projekty nejen v Paříži, Londýně, Vídni či New Yorku, ale i v Praze – představit vybrané ikony světové kinematografie také českému publiku. Po výstavě Tima Burtona v roce 2014 jsme potěšeny, že společnost Art Movement může místní diváky seznámit s významným mezinárodně uznávaným kanadským režisérem Davidem Cronenbergem, do jehož filmové kuchyně budou moci nahlédnout prostřednictvím fotografií, skic, kreseb, rekvizit nebo nikdy nezveřejněných filmových záběrů a ve speciálně vybudovaném kině shlédnout jeho rané či dnes již kultovní filmy. Vývoj a proměny člověka jsou provázeny velmi zneklidňujícími představami diváka samotného a často nás zavádějí do světa vlastních, nikdy nevyřčených přání či obav…

Těšit se také můžete na naše další výstavní projekty z filmové oblasti, které již teď pro Vás intenzivně připravujeme.

Přejeme vám inspirativní zážitek.

Art Movement

www.artmovement.cz

Úvod ředitelky Galerie hlavního města Prahy, PhDr. Magdalény Juříkové

Jednou z výrazných událostí roku 2016 bude v Galerii hlavního města Prahy výstava kanadského filmového tvůrce Davida Cronenberga, který se zapsal do filmové historie svým surrealistickým pojetím obrazu a vědecko-fantastickými tématy. Výstavu pořádáme opět se společností Art Movement, s níž jsme realizovali divácky úspěšnou výstavu Tima Burtona.

David Cronenberg patří k tvůrcům s bohatou výtvarnou fantazií, z čehož těží i výstavní projekt věnovaný jeho celoživotnímu filmovému dílu. Režisérovy surrealistické vize doprovázející akční příběhy jeho filmů s atmosférou science fiction budou představeny prostřednictvím skutečných artefaktů a modelů vzniklých pro jednotlivé snímky spolu s dynamickými audiovizuálními prvky. Cronenbergova filmařská historie je spjata s interpretací evolučních myšlenek a jejich vlivu na lidskou populaci. Výstava se nevyhýbá ani takovým tématům jako lidská sexualita a její konsekvence či zachování osobní identity a zblízka sleduje režisérův důvěrný vztah k vědě a vědecké fikci.

DAVID CRONENBERG: EVOLUTION

Kurátoři Piers Handling a Noah Cowan

Filmové dílo Davida Cronenberga nabízí jedny z nejoriginálnějších, nejprovokativnějších a nejpůsobivějších úvah na téma lidské evoluce. Prostřednictvím prezentace původních artefaktů, rekvizit a modelů vzniklých pro jednotlivé snímky spolu s dynamickými audiovizuálními prvky mohou návštěvníci této retrospektivy s názvem „David Cronenberg: Evolution“ nahlédnout do Cronenbergovy filmařské historie, která je těsně spjata s interpretací evolučních myšlenek a jejich vlivu na lidskou populaci.

Výstava, rozdělená do tří oddílů volně chronologicky a tematicky sledujících vývoj autorovy tvorby, dokládá, jak se jeho raná fascinace vnitřním světem fyzické a mentální lidské existence ‒ a s tím souvisejícími pohnutkami, touhami a někdy neovladatelnými schopnostmi ‒ postupně přesouvala ke zkoumání vnějšího světa, jenž tyto síly pomáhají formovat. Podrobně mapuje Cronenbergovy tvůrčí postupy i jeho vztah k science fiction a vědě stejně jako jeho spřízněnost s dalšími významnými umělci 20. století a je oslavou nejen jednoho z nejuznávanějších světových filmových tvůrců, ale také jednoho z nejvlivnějších soudobých myslitelů.

KDO JE MŮJ STVOŘITEL?

Největšími koníčky mladého Davida Cronenberga byly věda a literatura. Z celé jeho dosavadní tvorby ‒ od počátečních nízkorozpočtových filmů Transfer a From the Drain přes experimentální krátkometrážní snímky Stereo a Zločiny budoucnosti až po rané celovečerní Shivers, Rabid, Fast Company, Mláďata a Scanners ‒ je zřejmý jeho intenzivní zájem o lékaře a vědce ochotné zasvětit svou kariéru experimentům s nepředvídatelnými a často bohužel i katastrofickými následky.

Cronenbergovými protagonisty nicméně místo těchto lékařů a vědců jsou jejich oběti: subjekty jejich pokusů nucené vyrovnávat se s postupně odumírající schopností ovládat vlastní tělo i mysl. A jakkoli hraniční vědecké výzkumy slibují novou budoucnost a novou svobodu, jejich plody mohou být zcela opačné. Autorovy filmy symptomaticky končívají tragédií ‒ zkázou a chaosem či, přinejlepším, dvojsečně. Jeho rané práce charakteristicky přetékají krví a obnaženými vnitřnostmi ‒ a právě to je ten zmatek způsobený oněmi lékaři a vědci, z nichž mnozí reprezentují archetypální otcovské postavy.

Cronenberg je mezi kanadskými filmovými tvůrci průkopnický a jedinečný svou orientací na žánr hororu a science fiction, přestože v posledních letech tyto hranice stále výrazněji překračuje a nově zkoumá strach a děs plynoucí z propojení psychické a fyzické roviny existence.

KDO JSEM JÁ?

Od 80. a 90. let 20. století, kdy se Cronenberg etabloval jako mezinárodně uznávaný režisér, nacházejí jeho postavy nový smysl pro vlastní jedinečnost a kontrolu nad svými životy a svým světem. Počínaje Videodromem přes snímky Mrtvá zóna, Moucha, Příliš dokonalá podoba, Nahý oběd, M. Butterfly a Crash až po eXistenz se jeho tvorba soustavně zaměřuje na mezní experimenty často přesahující limity vědecké etiky a zahrnující vědu, technologie, drogy, umění a sex, přičemž jeho protagonisté je tentokrát zásadně provádějí sami na sobě. Rozdíl mezi experimentátorem a subjektem mizí ‒ oba splývají v jedno v sérii odvážných existenciálních pokusů. Síla vyplývající z možnosti výběru, jakkoli nebezpečného či marného, nyní náleží samotným hrdinům. Kontrola ze strany otcovských postav, typická pro Cronenbergovo rané dílo, byla překonána, a přestože výsledky jsou stejně sporné jako ty v počátečních filmech, stále větší zodpovědnost protagonistů propůjčuje režisérovým filmům novou dynamiku a spletitost. Pro toto období Cronenbergovy tvorby jsou sice stále příznačné prvky science fiction a horroru, nicméně je zřejmé, že umělec začíná zkoušet nové výrazové formy a postupně se osvobozuje od standardních struktur a filmové skladby.

KDO JSME MY?

Cronenbergovi protagonisté z jeho posledního období mají svůj svět neustále pod kontrolou, ale zároveň začínají zkoumat nejrůznější sociální vztahy: vůči rodině, přátelům i společnosti. Nastává stále zřetelnější obrat navenek. Děj Pavouka se soustřeďuje na postavu hluboce narušenou rodinným traumatem. Toto téma dále rozvíjejí Dějiny násilí a Východní přísliby ‒ křehká a rafinovaná ztvárnění role, jakou může hrát tajemství a utajování v rodinných dramatech. Téma vlastní a současně profesní rodiny je klíčové i ve filmu Nebezpečná metoda, zatímco Cosmopolis líčí samostatného a soběstačného jedince zčásti ovládaného vzpomínkami na dětství strávené s rodinou. Cronenbergovy aktuální filmy jsou mnohem naturalističtější a mnohem méně závislé na běžných konvencích.